PTDC0351.png
PTDC0351_edited.png
Puška vz. 24

VÝZBROJ

ZBRAŇ L1 - Byla hlavní zbraní většiny pěchotních srubů a byla umístěná ve střelecké místnosti. Jednalo se o 4 cm kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37. Tato zbraň byla primárně určena k ničení obrněných cílů (tanky, obrněná vozidla), v případě T-S 54 i k ničení pancéřových a jiných vlaků. Díky spřaženému těžkému kulometu vz. 37 byla zbraň účinná i proti živé síle nepřítele. I samotný kanón vz. 36 mohl být použit proti nepancéřovaným cílům nepřítele a to díky použití nárazového granátu vz. 36 a kartáčového granátu vz. 36, který se ale nestihl zařadit do výzbroje.

ZBRAŇ M - Taktéž se nalézala ve střelecké místnosti. Jednalo se o spřažené dvojče dvou těžkých kulometů vz. 37. Jejím cílem byla primárně živá síla nepřítele. Při použití průbojné munice byla zbraň výborně účinná i proti slabě pancéřovaným cílům, což byla většina tehdejší techniky Wehrmachtu.

LEHKÝ KULOMET vz. 26 - Srub byl vyzbrojen těmito 4 kulomety. Jeden byl umístěn v levém pancéřovém zvonu, druhý ve střílně pro obranu hlavních zbraní, třetí ve střelecké místnosti ve střílně pro obranu vchodu a poslední čtvrtý byl umístěn ve střílně pro obranu týlové strany v protiplynovém uzávěru. Tento kulomet sloužil výhradně k ničení živé síly nepřítele. 

TĚŽKÝ KULOMET vz. 37 - Byl umístěn v pravém pancéřovém zvonu. Těžký kulomet pro pravý zvon byl vybrán zejména z důvodu potřeby dalekého postřelování prostoru mezi T-S 53 a 54, kterého by lehký kulomet vz. 26 nebyl schopen s dostatečnou účinností. Měl ničit živou sílu nepřítele a s použitím průbojné munice lehce pancéřovanou techniku nepřítele. 

RUČNÍ GRANÁT vz. 34 (granát vz. 38) - V případě přiblížení nepřítele těsně ke stěnám srubu a nemožnosti ho tak účinně eliminovat zbraněmi umístěnými ve střílnách, byl srub vybaven granátovými skluzy pro granáty vz. 34 a do září 1938 nezavedený vz. 38. Jednalo se o trubku ve stěně srubu, která byla na horním konci vybavena masívní samočinně se uzamykacím uzávěrem a na dolním konci ústila do míst, která nemohla být postřelována. Do tohoto skluzu se vhodil nárazový granát a  náraz o venkovní beton srubu (nebo roznětovou desku) inicioval výbuch granátu. Srub byl vybaven 2 skluzy. První granátový skluz byl u střílny pro obranu hlavních zbraní a ústil do diamantového příkopu. Druhý granátový skluz byl umístěn ve střelecké místnosti a ústil na roznětovou desku u vchodu do srubu. 

PUŠKA vz. 24 - Standardní pěchotní zbraní československé armády byla puška vz. 24. Touto zbraní tak byla vyzbrojena osádka srubu. V případě boje v těžkém opevnění nemělo být těchto pušek primárně užito. Mohly být použity jako náhradní zbraně za případně zcela vyřazené zbraně v pomocných střílnách nebo v zoufalém případě provedení výpadu osádky proti nepříteli.

KULOMETNÁ PISTOLE vz. 38 - Tato zbraň se do opevnění nikdy nedostala, ale po plánovaném zahájení její výroby a zavedení do výzbroje se předpokládalo její využití i pro opevnění. Měla sloužit jako zbraň do střílny na obranu vchodu. Bylo s ní přednostně počítáno pro objekty lehkého opevnění díky její malé velikosti vhodné pro stísněný řopík a možnosti střelby dávkou. Její využití pro těžké opevnění bylo nasnadě. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj:

Vojenský ústřední archiv, fond ŘOP 1935-1939, Praha 2020

Vojenský historický ústav Praha

Lehký kulomet vz. 26
Zbraň L1
Zbraň M
Těžký kulomet vz. 37
Ruční granát vz. 34
SamopalVz38-1.png